Silvestr - část devátá

29. června 2015 v 13:48 | Uryuu & Renji |  Silvestr
"Ble." ušklíbl se, když si setřel sliny z obličeje. Poslouchat uměl, ale jenom když chtěl a jenom jak koho. Jeho neposlouchal.
Byl na Aisu moc pyšný když byl doma sám a chtělo se jemu i psovi tak si ho cvičil, už uměl dávat pac, sednout a lehnout, překulit se a pusinkovat na koho jen ukáže na to byl hrdý nejvíc že se mu to povedlo.
"Tady v lidském světě máte hodně zvířat. Netušil sem, že se dají až tak hezky vycvičit a pochopí to." prohodil Szayel a pohladil psa po hřbetě.
"Jenom někteří vid." vysvětlil mu a pohladil psa po hlavě.
"Ishi-chan líbilo by se ti, kdybych tě taky takhle olizoval." naklonil se k němu a přejel mu jazykem provokativně po tváři až k líčku.
Zarazil se a zase celý zrudl. "Renji!" trošku se ošil a odtáhl se od něj tohle opravdu nečekal.
"Vidíš? A přesně takový to je když tě olízne pes, ale pes má větší a voslizlejší jazyk a nacházel se ani nechtěj vědět na jakých místech." ukázal na Aisu a ušklíbl se na nevině vyhlížejícího psa.
"Bléé Renji nech toho!!" otřásl se proč mu to říká a nutí ho myslet na něco tak nechutného.
"Promiň Ishi-chan." lítostně se na něj podíval a objal ho. "Já už budu hodný." slíbil.
Taky ho objal a zamručel mu do ramene."Přečo mi to děláš?"
"Protože nechci být sám." zamumlal mu u ouška a něžně ho políbil za ouško.
"Ty žárlíš na psa!?" kouknul na něj zmateně a zároveň překvapeně.
"Já sem hodně žárlivej tvor." odvětil, přičemž nepřímo potvrdil to co řekl a uhnul pohledem do strany.
Zasmál se a dal mu velkou pusu. "Nemáš proč žárlit hlupáčku já nejsem zoofil."
"Ale on je podlej zrádce." ukázal na psa a podezřívavě se zamračil. Opřel se černovláskovy o hrudník hlavou a letmo se na něj podíval.
"Proč? Je to jenom pejsek." kouknul se na něj a objal ho kolem ramen.
"Chce mi tě vzít. Já to vím!" hlesl přesvědčeně a moc smutně k němu zvedl pohled.
"To je hloupost neboj se miluju tebe." usmál se na něj sladce a dal mu pusu na špičku nosu.
Pousmál se a oplatil mu polibek. "Já tebe taky strašně moc." zavrněl spokojeně a znovu se k němu přitulil.
"Jak bych tě prosím tě mohl vyměnit za psa?" zeptal se ho a víc se k němu natiskl.
"Nemám zdání. Spousta lidí má radši zvířata." pokrčil rameny a natáhl se, aby ho mohl políbit na rty.
¨"Já ale nejsem zoofil mnau." mrknul na něj a usmál se.
"Ale já mam kočičky moc rád." uculil se na něj a pohladil ho po hlavičce.
"Já vím." jemně mu olízl tvář a usmál se.
"Roztomilý." neodpustil si "Můj malý, roztomiloučký." líbl ho na rty.
"Ano jenom tvoje Ishítko" usmál se a objal ho kolem krku kam ho i políbil
"Ano nikomu ho nedám." Pohladil ho po zádíčkách a za prdelku si ho vytáhl k sobě na klín.
Trošičku se lekl a prohnul se. Chytl se Renjiho za ramena aby nespadl a něco si nenatloukl jako obvykle.
Pobaveně se usmál. "Ty si tak roztomilý, Ishi-chan." líbl ho na červené líčko.
"Nejsů tatínku." pritulil se k němu a zapredl.
"Seš a ani nevíš, jak moc." Pohladil ho po černých vláskách a lehl si na zem, aby se mohl rukou natáhnout ke stolu a přitáhl si k sobě lahev s alkoholem. Na vodku nedosáhl ta byla daleko, ale na tu druhou flašku dosáhl.
"Přeco to máš tatínku?" zeptal se ho černovlásek a začal ho líbat na krku.
"Víš, ta flaška tam tak smutně a osaměle stála a ještě ani není dopitá." odvětil a usmál se, přičemž se mu vybídl.
"A co s tím provedeme tatínku?" zeptal se ho a pokračoval s polibky přes celí krk az na hrdlo a krudník kde si musel trošku sesunout len trička aby tam dosáhl.
"Něco by sme mohli." usoudil zamyšleně a stočil k němu pohled. Podepřel se jednou rukou na lokti, aby se mohl napít a nepolil se, kdyby ležel.
Trošičku nespokojeně se zamračil když mu takhle utekl bez varování. Naklonil se k němu tak aby na něj dosáhl a pokračoval s polibky, asi už mu alkohol trošku stoupl do hlavičky.
Omluvně a s respektem se po něm podíval "Promiň, ale to byla otázka života a smrti." pronesl dramaticky, když polkl to, co měl v ústech.
"V tom případě chci taky napít." poručil mu a nastavil ručičku tak aby mu dal láhev s alkoholem.
"Mmmm…" zapřemýšlel a přeměřil si ho zkoumavým pohledem. "Dobře." odvětil, ale nejdřív se napil a pak mu tedy podal flašku.
"Máš štěstí." vzal si od něj flašku a zhluboka se napil alkoholu v ní.
"Dávej pozor! Neutop se!" zpanikařil, když to do sebe lil pod tlakem a natáhl se pro lahev.
"Neber mi to!" okřikl ho a přitáhl si flašku k sobě tak aby mu ji nevzal.
"Seš si jistý, Ishi-chan?" zeptal se ho a naklonil hlavu trochu ke straně, když mu s lahví uhýbal, aby na ní nemohl.
"Proč bych neměl být?" odpověděl mu otázkou.
"Vzal si mi celou flašku." pokrčil rameny. "Tobě to očividně zachutnalo."
"Docela jo." přiznal se a ještě jednou se napil ne mu flašku vrátil.
Pousmál se a vzal si jí od něj zpátky, aby mohl dopít zbytek z lahve. "Tak to budeme muset sehnat další." usoudil nakonec. A otřel si pusu, když mu trochu alkoholu vyteklo vedle.
Dal mu ruku na stranu a slízl mu alkohol z tváře.
"Chutnalo ti to?" zeptal se ho a olízl si rty.
"Něco chybí." dlouze ho políbil a objal kolem krku.
Zapojil se do polibku a objal ho kolem pasu, přičemž jednou rukou sjel trochu níž, aby si ho k sobě mohl víc přitisknout a zase si lehl zpátky na zem.
"Ted už jo." zasmál se černovlásek .
"Perfektní." usmál se a pohladil ho po zádech a prsty druhé ruky mu vklouzl pod lem kalhot.
"Ren-chan!" okřikl ho a dal mu ruce od poklobce svých kalhot.
Zvedl k němu trošku dotčený pohled "A proč ne?" zatvářil se jak malé dítě, když mu někdo nechce dát sladkost nebo něco dovolit a ještě ty rty tak našpulil, aby tomu dodal na důvěry hodnosti.
"Pretože tu šou lidi lásko víš." upozornil ho a kouknul po ostatních.
"Ummmm…" zamručel s předstíranou nespokojeností a založil si ruce dotčeně na hrudi a odvrátil pohled stranou.
Dal mu pusu na tvář a zasmál se "Neboj se potom si užijeme." pošeptal mu a políbil ho za uoško.
"A kdy?" zeptal se a vrátil k němu pohled, aby se na něj mohl tázavě podívat.
"Později." odpověděl jednoduše a dál mu pusu na ústa.
"To zní dobře." usoudil a usmál se na něj. Vnikl mu rukou do vlásků, aby si ho k sobě mohl přitáhnout a mohl ho vtáhnout do polibku.
"Zahrajeme si?" zeptal se a po všech a podíval.
"A co?" zeptal se zvědavě Nnoitra a naklonil hlavu na stranu div si jí nevykloubil.
"Pravda lež a trest." usmál se sibalsky.
"Joooo to zní dobře." zazubil se podle a šťouchl do Grimmjowa, aby se taky připojil a Szayel se samozřejmě zapojil taky.
"Takže každý se zeptá kohokoliv na cokoliv a když pozná že ten dotyčný lže nebo to nebude chtít říct vymyslí se mu trest nebo nějaký absurdní úkol." vysvětlil a vzal si prázdnou flašku.
"Tak schválně." uchechtl se Nnoitra a zamyšleně si promnul bradu. "Kdo začne?" zeptal se ho Szayel.
"Ten nejstarší." po všech se podezřívavě podíval a ukazováčkem všechny přejel. "Kterej je nejstarší???" zeptal se zmateně protože opravdu netušil kdo z nich je nejstarší.
"Těžko říct. Ale řek bych, že ten pod tebou." odvětil Grimmjow a podíval se pod černovláska. "Hej!" zaklonil hlavu, aby na něj viděl "To jenom v případě, že by se bral věk Shinigamiho." namítl a ukázal na Szayela. "Kdyby se nebral tak je nejstarší on."
"Ale není to na něm vidět." poznamenal chlapec "Zhostíš se toho nelehkého úkolu lásko prosím." hezky ho poprosil a třel ručičky o sebe aby přidal na věruhodnost kdyby mu očíčka nestačila.
Tomu roztomilému kukuči se nedalo říct ne. "Tak jo." usoudil nakonec a vytáhl se zpod chlapce, aby si mohl sednout vedle a vzal si flašku. "Tak že jí mam roztočit a nakoho ukáže hrdlo tomu dám otázku.
"Ne musíš se na cokoliv kohokoliv zeptat a až ti ten dotyčný odpoví nebo udělá úkol tak roztočíš flašku a na koho to ukáže ten se pak ptá." upřesnil mu a dal mu supu na tvář za odvahu.
Chápavě přikývl a zamyslel se. Netušil na, co by se měl zeptat "Co novýho v LN?" plácnul to první, co ho napadlo a podíval se na Szayela a rovnou položil flašku na zem a roztočil jí. "Nic moc, tam se toho vážně moc nemění, pokud zrovna tihle dva neudělají bordel." pokrčil rameny a ukázal na Nnoitru a Grimmjowa.
Všichni napjatě sledovali flašku a čekali až se zastaví. Ukázala na Nnoitru který se lstivě usmál a zamyslel se nad otázkou a komu ji dá.
"Tak schválně…" pronesl zamyšleně a tak trochu úchylně se usmál. "Schválně kdo z tvejch milenců tě uspokojil nejvíc." podíval se po černovláskovi naproti a pohodil si s flaškou.
"Chci úkol na to neodpovím protože to nevim." urazil se a založil si ruce na hrudi.
"Ummmm…" zamručel zklamaně a trochu se nahrbil. Čekal by, že řekne cokoliv, ale tohle ho nenapadlo. "Tak chci pusu." dal mu tedy úkol.
Po čtyřech se k němu priplazil a dál mu pusu na ústa.
Spokojeně se usmál a polibek mu vrátil. Vzal si prázdnou lahev a znovu jí roztočil. Její hrdlo pak ukázalo na Szayela.
"Koho nejvíc milujes?" zeptal se po chvilce přemýšlení a ukázal na modrovlaska.
"Samozřejmě, že sebe." pyšně se usmál a ukázal si na hruď palcem.
"Ovšem já zapoměl." poznamenal Szayel a roztočil flašku. "Ehnm...sobec ehnrmm." odkašlal si Nnoitra.
"Zrovna ty máš co řikat!" cukl na něj pohledem a fláknul ho pěstí do ramene.Když se lahev přestala točit tak její hrdlo ukázalo na černovláska.
Šibalsky se usmál a ukázal na Nnoitru. "Stejná otázka co si dal mě zlato."
"Ty jeden nemravo." zazubil se Nnoitra "Támhle Růženka." pokynul hlavou k Szayelovi "Nebo můj Tesla, ale ty si taky nebyl vůbec špatnej." zavrněl.
Chlapec se jen uculil a ukazováčky si dal k dolíčkům. "Jsem velmi nezbedný chlapeček." zasmál se a roztočil flašku. "Ehnm on víc lidí ani neměl." neodpustil si Grimmjow a ukázal nenápadně na Nnoitru.
To mělo být co? Pomsta, za to, že mu řekl, že je sobec? Jooo, tak to bylo podlé, tan mu půjde pod ruku a přetrhne ho jako hada. "Ach ty děti." povzdechl si, kupodivu celkem klidně. Zacpal mu rukou ústa, aby mlčel a druhou rukou ho vzal kolem krku, aby zůstal hezky zticha. Lahev se přestala točit a další na řadě byl opět Szayel.
"Božínku ta flaška mě snad miluje." povzdychl si a zapřemýšlel "Koho z nás tři máš nejradši?" ukázal na Renjiho který držel Nnoitru aby nezabil Grimmjowa který se mu chechtal.
"He?" překvapeně se po něm podíval. "Já nevi, všichni tři ste hovada." pokrčil rameny. "Díky za upřímnost…!" zahučel Grimmjow do Nnoitrovi ruky, kterou se mu snažil dát pryč od svých úst. "Ale asi tebe, ty seš asi… možná… nejnormálnější." usoudil nakonec a podíval se na Szayela.
"Sem podsten že sem podle tebe to nejmenší hovado vážně díky." sarkasticky zatleskal "Ale aspoň mě máš nejradši." uznal a znovu roztočil flašku a její hrdlo ukázalo na Grimmjowa.
Spokojeně se mu zalesklo v očích, že ho ta flaška taky má ráda. Odstrčil Nnoitru od sebe až tak moc, že ten sletěl na zem a přimáčkl pod sebou Renjiho. "Tak fajn." usmál se vítězně a popřemýšlel, co by mohl dát za otázku. "Zajímalo by mě, co bylo tvůj nejhezčí den v životě." podíval se na černovláska.
"Samozřejmě ten den kdy si mě poprvi pretach, můj králi." uculil se a sepjal ručičky k sobě. " Né kecám, dělám si legraci" přiznal se radši hned když zahlédl Renjiho pohled. "Já nevím já jich mám víc."
"To je škoda. To první, co si řek znělo moc hezky." usmál se "Ale mě zajímá jeden den."
zdůraznil předposlední slovo. "Neválej se po mě!" odkopnul Nnoitru od sebe, aby si z něj přestal dělat lehátko a odplazil se zpátky vedle černovláska.
"12 nádherných narozenin s tátou a moje svatba s Renjim." hned co se k němu vrátil tak ho políbil."To byl moc nádhernej den." souhlasil s ním, jemně se pousmál a vzal ho za bradu, aby si ho mohl přitáhnout ke rtům a na chvilku ho políbit. "To je tak dojemný." zatvářil se až dojatě a předstíral, že si utírá slzičky. Roztočil lahev.
"Byl miluju tě." pošeptal když rozpojili polibek. "Chtěl si odpověď tak se hned něčil." vyplazl na modrovlaska jazyk. Flaška mezi tím znovu ukázala na Nnoitru.
"Já tebe taky." usmál se a pustil ho, aby se zase mohl odtáhnout. "Já sem úplně v pohodě." zvedl ruce do úrovni klíčních kostí a podíval se po Nnoitrovi, co zase vymyslí. "Szayeli! Přineseš mi pití?" uchechtl se pobaveně a luskl prsty.
"Ne" řekl nepritome "Počkat to byla ta tvoje otázka v tom případě jo." uvedomil si a naklonil se ke stolu a podal mu skleničku s vodkou.
"Já si myslim." už ho chtěl nařknout. Vzal si od něj vodku a napil se z ní a za odměnu Szayelovi podal prázdnou lahev od před tím vypitého alkoholu.
Ten jí roztočil a její hrdlo ukázalo na chlapce který se zamyslel a ukazal na Szayela "Kdybych byl bonbonek kterou prichut by si chtel abych měl?"
"Hmmmmm…." promnul si zamyšleně čelo a na chvíli se podíval do stropu, jako by tam snad měl odpověď přečíst. "Malina a nebo třešnička." Odpověděl po chvilce a sladce se na černovláska uculil.
"Jééj." zatleskal černovlasek a roztočil flasku která ukázala konečně na Renjiho.
Poprvní v životě, to je úspěch. Měli by začít s oslavami. "Je něco, co se ti na mě nelíbí nebo co bys na mě změnil? Upřímně." zeptal se chlapce vedle sebe. Ne vážně ho nic inteligentního nenapadlo sorry.
"Upřímně?" zamyslelse černovlasek a ukazováčkem si poklepal na na spodním rtu " To ze mi chceš snist psa!"
"Až nebudeme mít co jíst a nebudeme mít penízky tak za to budeš ještě rád." pronesl vtipnem a přivinul si ho k sobě, aby mu mohl pocuchat vlásky.
"Ble!" vyplázl nechutí jazyk "Ja hlady neumru najdu si nejakou holku ke která mi nevaří pak se s ní vyspim aby se neřeklo a páčko ja to mám promyšlený. " pochlubil se jim se svým podlím planem a pyšně si zkřížil ruce na hrudi.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama