Silvestr- část třetí

23. března 2015 v 18:56 | Uryuu a Renji |  Silvestr
Honili se snad přes celý dům než ho někdo chytil ale ze špatné strany než to čekal. Kouknul se kdo ho to chytil když se trošičku uklidnil. "Grimmjow!" chytl ho kolem krku a dal mu velkou pusu na tvář.
"Kam se to tak ženeš?" optal se a zazubil se. "Dlouho sme se neviděli." přimhouřil modré oči a pocuchal mu úplně dokonale vlasy.
"Utíkám před Szayelem vezmi mě na koníčka, prosím ,moc prosím." usmál se na něj a hezky se na něj zakoukal."Ty tvoje oči sou k sežrání." chytil ho za tvářičky a trochu se k němu sklonil. "Tak polez." pustil ho a otočil se k němu zády, přičemž si klekl, aby si na něj mohl vylézt. "Ale to se nesmí!" zaprotestoval Szayel, když ho doběhl.
"Tůdle, může viď, Grimmjow." řekl když mu seděl na ramenou.
"Yo dva proti jednomu." zazubil se vítězně na Octavu a zvedl se ze země i s černovláskem za krkem.
Zasmál se a chytl se tak, jak mohl, aby Grimmjowi nic nechtěně neudělal a aby nespadl to by pak pěkně bolela prdelka z téhle výšky.
Szayel jen vyplázl jazyk a založil si ruce na hrudi. "Heeele a já sem vzduch?" optal se Nnoitra za Grimmjowem a poklepal černovláskovi na rameno prstem.
"Ovšem že nejsi koukni už sme skoro stejně velcí." usmál se a porovnal si s ním svou momentální výšku.
"Bravo, ale ještě pořád sem vyšší já." zazubil se "Stýskalo se ti po mě? Co? Pochlub se." vybízel ho a provokativně do něj šťouchl.
"Stýskalo, neboj." zasmál se a taky do něj štouchl.
"To je dobře, protože kdybys řek, že ne tak bych tě zlechtal dokud by ses z toho nepočůral s tim počítej." vzal ho Grimmjowovi z ramen a přitáhl si ho k sobě, přičemž ho jednou rukou zapřel, aby mu nehapal.
"Chyběl si mi nemusíš mě lechtat." usmál se na něj a taky mu dal pusu na tvář.
"Ale stejně tě to jednou čeká a ty se počůráš." naklonil hlavu trochu ke straně a chytnul mu jednu tvářičku.
"Ale prečo?" zatvářil se zmateně, proč každý chce, aby se počůral, copak je to vzrušuje na tolik, aby ho viděli s počůranými kalhotami?
"Protože, když se počůráš tak se budeš stydět a víš jak seš k nakousnutí s červenýma tvářema?" vysvětlil.
"Ale byl bych počůraný a to by nebylo přeci hezký."
"Ale pořád bys byl moc roztomilej." trval si na svém "A teď mi pověz, co budeme dělat."
"Pojďte si se mnou hrát moc prosím hezky koukám." zaprosil a udělal štěněčí oči.
"Ty by sis chtěl hrát jo?" přejel si jazykem po rtech "Tak nám ukaž, jak si chceš hrát." doplnil ho modrovlasý.
"Úchyláci, pust mě já si takhle nechci hrát." zamračil se a snažil se o to aby ho Nnoitra pustil.
"Ale no tak, takhle sem to přece nemyslel." ujistil ho a přendal si černovláska do druhé ruky. "Znáš ho přece, je to idiot, nevšímej si ho. Můžeš si hrát s náma." navrhl Grimmjow a vzal chlapce Nnoitrovi, aby ho pustil na nohy.
"Vážně?" kouknul se po Szayelovi a Grimmjoowi a v ruce měl pořád svoje tričko které si schoval za záda.
"Samozřejmě." přikývl souhlasně růžovovlásek a aby tomu dodal na důvěryhodnosti tak se ještě usmál.
"Tak jo." usmál se na ně chlapec.
"A já sem zase vocet." rozhodil rukama Nnoitra. "Ano, přesně tak." zasmál se vítězně modrovlasý a ušklíbl se na něj. "Tak jak si budeme hrát?" optal se Szayel chlapce.
"Počkejte tady prosím, někoho vám ukážu." řekl a hned se rozeběhl nahoru na tričko úplně zapoměl a spadlo mu když utíkal.
"Oooo suvenýr." zazubil se černovlasý a sklonil se k zemi, aby mohl sebrat tričko, které tady po něm zůstalo na zemi. "To vrátíš." podíval se po něm Szayel. "Ne vezmu si to s sebou a budu na tom spát." vyplázl na něj dlouhý jazyk.
"Dobrý den, já som Macko Ishidův medvědík." řekl chlapec za velikým plyšovým medvídkem, se kterým stál nahoře na schodech.
Všichni tři se na něj podívali. "To je roztomilý." uculil se Szayel téměř s hvězdičkami v očích a vydal se k chlapci, aby si mohl prohlédnout méďánka. "Kdes ho vzal, vždyť je pomalu větší, než ty." optal se Grimmjow.
"Dostal sem ho k Vánocům od Ježíška, víš, ale prý se moc bojí chodit dolů, ale když slyšel, že je tu návštěva tak to prý zkusí a půjde za váma ale musíte mi někdo pomoc sám ho dolu neodnesu."zasmál se chlapec vzal medvídkovu tlapičku a zamával jim s ní.
"Určo to musí bejt hodně měkký. Na tom by se asi dobře spalo." prohodil zamyšleně Nnoitra a zazubil se. Szayel chytl méďu a pomohl mu s ním dolů, aby se na schodech nepřizabil a nespadnul.
Když ho dostali dolů posadili ho na gauč do obýváku a Ishida zatáhl ty dva taky do obýváku a pak zase odběhl do pokojíčku.
Tázavě se po sobě podívali. Trochu zmatené, přestěhuje si sem dolů celý pokoj nebo, kam zase letěl nahoru. Hodně energetický chlapeček.
Vrátil se dolů a šel k medvídkovi, přičemž mu kolem krku ovázal modrou velkou stuhu a usmál se.
"Máš moc hezkýho méďu, hodí se k tobě." konstatoval Szayel a přeměřil si medvídka a černovláska. "A tady by se na něj určo dalo perfektně sedět." zazubil se Grimmjow.
"Ne-e sedni si vedle něj a vy dva taky dáme si selfie." zasmál se a vyňal si mobil z kapsy.
"Škooooodaaa." protáhl modrovlasý a sedl si tedy vedle médi, i když by radši na něj. Na takových měkkých věcičkách by se hezky spinkalo. Szayel vzal Nnoitru za ruku a odtáhl ho ke gauči, aby si tam taky sedli.
Usmál se sedl si Grimmjowoci na klín a nastavil mobil tak, aby tam byli vidět všichni i s méďou."But first let me take a selfie." usmál se a vyfotil je.
"To máš z nějaký písničky." poznamenal modrovlasý, když je černovlásek vyfotil a naklonil se mu přes rameno, aby viděl do mobilu.
"Jop." opřel se modrovláskovi o hruď a dal fotku na snap a na tapetu v mobilu.
"Já sem si to myslel." odvětil a objal ho rukama kolem pasu, načež si opřel bradu o jeho rameno. "A teď už tě nepustim." zazubil se a vítězně přimhouřil oči.
"A proč ne Grimmjow?" zeptal se a podal mobil Szayelovi aby se podíval na fotky.
"Protože seš od teď můj a já tě už nepustim." odvětil "Vezmu si tě s sebou do Las Noches." usmál se a provokativně mu olízl krček.
Zachvěl se a odtáhl se od něj. "Nevezmeš."
"Myslíš, že ne?" optal se a přitáhl si ho zpátky k sobě, jelikož ho ještě pořád držel kolem pasu. "Tobě se tam nelíbí?"
"Líbí."
"Ale teď je se mnou." doplnil černovláska Renji a ušklíbl se na Grimmjowa. "Tys tady chyběl." oplatil mu úšklebek. "Zrovna sme tady probírali důležitý věci o tom, že se černovlásek bude stěhovat k nám."
"Já tam ale nechci." řekl chlapec vyprostil se z modrovláskova držení a šel do svého pokoje.

Podíval se na Grimmjowa a pozvedl jedno obočí ve smyslu 'To myslíš vážně?' "Promiň." pokrčil rameny modrovlasý. "Ishi-chan." oslovil ho a vydal se za ním do pokojíčku.
Zavřel za sebou a lehl si do postele z pod polštáře vyndal fotky a začal si je prohlížet.
Vyšel za ním nahoru a zaťukal na dveře. "Ishi-chan, on to tak nemyslel nikam nepůjdeš." ujistil chlapce.
"Pojď do vnitř." zavolal ho a začal prohrabovat fotky, aby našel jednu určitou.
Otevřel dveře do pokoje a když vešel tak je za sebou zase zavřel. "Ishi-cha, copak je, nepůjdeš do Las Noches to je jen vtip a já bych je ani nenechal, aby mi tě vzali." vydal se za ním a sedl si k němu na kraj postele.
"Já jenom po všech se mi moc stýskalo a moc bych tam chtěl jít ale" našel fotku, kterou hledal a sedl si k němu "Kvůli němu nemůžu." ukázal na Aizena na fotce ze závodů. "Slíbil mi, že mě už neopustí a že mě bude mít rád ale pak" roztrhl fotku "Pak udělal to sami jako ten druhej."
"Je mi to líto, Ishi…" stáhl soucitně obočí a přitáhl si ho k sobě, aby ho mohl obejmout a pohladit po zádech. "Myslel sem, že aspoň on bude mít dost rozumu, aby ti neublížil. Je mi to moc líto."
"Mě taky." přitulil se k němu. "Bolelo to když mě praštil, ale víc bolela ta lež." vyhrkli mu slzy a schoval se na jeho ramenou aby to neviděl.
"Pšššš…" přivinul si ho víc k sobě a jednou rukou ho objímal a držel u sebe a druhou ho hladil po zádíčkách a hlavičce. "Sou zlí Ishi, nestojí ti za to. Já vím, že je máš moc rád, ale jen ti ublížili. Neplakej kvůli nim…" pošeptal mu jemně.
"Nenávidím je." roztrhal fotku ještě víc "Proč sou na mě takový já mu přeci pomohl."
"Já vím. Lidi sou moc zlí Ishi-chan, ale já tě mám pořád a vždycky tě budu mít." přesvědčil ho a usmál se. "Nemusíš je vidět nemusíš si jich vůbec všímat. Máš přece mě."
"Už na to nechci myslet." políbil ho a utřel si slzy z očí.
"Nemysli, Ishi." pohladil ho po tvářičce a otřel mu slzičky. "Máš mě a já tě nepřestanu milovat, nemusíš se bát. Neublížil bych ti. Budeme navždycky spolu." usmál se jemně.
Políbil ho na ústa a potom má tvář "Půjdeme dolů?" pošeptal mu do ouška když ho objal kolem ramen.
Usmál se a prohrábl černé pramínky. "Samozřejmě, pokud chceš." odpověděl chlapci a oplatil mu polibek. Pohladil ho po zádech a potom ho pustil, aby se mohl odtáhnout.
Vstal chytl Renjiho za ruku a šli spolu dolů za ostatními.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama